Drobečková navigace

Úvod > Rozvoj a kultura > Informace pro turisty

Informace pro turisty

 

Vybudování zázemí pro návstěvníky hradu Helfštýn včetně stellplatzu

Projekt je realizován obcí Týn nad Bečvou za finanční spoluúčasti Olomouckého kraje z dotačního programu "Program na podporu cestovního ruchu a zahraničních vztahů 2022".

Obec Týn nad Bečvou se rozhodla vybudovat dnes chybějící zázemí pro turisty v blízkosti hradu (ne však uvnitř hradu), v sousedství stávajícího parkoviště, kde návštěvníkům této lokality nabídne několik služeb. Část objektu novostavby bude představovat prodejna občerstvení, další část objektu bude sloužit jako informační centrum poskytující potřebné a aktuální informace turistům, bude nabízet mapy a letáky atd. Bude zde i zázemí pro cyklisty, kteří si zde budou moci zapůjčit základní vybavení na opravu jízdního kola, pumpičky na kola apod. Cyklostezka č. 6237 prochází jižně až jihovýchodně od hradu, u této cyklostezky, případně na jiném vhodném místě, bude v rámci projektu umístěn informační označník směřující turisty k nové infrastruktuře.
Umístění stellplatzu v blízkosti hradu bude sestávat zejména z příjezdové cesty ke stáním, stání na zpevněné travnaté ploše, výlevky chem. WC, osvětlení a dětských herních prvků.

Realizace proběhne do konce roku 2022 s otevřením pro návštěvníky pro sezónu 2023. 

Parkoviště obce Týn nad Bečvou pod hradem Helfštýn

Samoobslužný parkovací systém IMG_20220228_141727_3.jpg

 Ceník parkovného na parkovišti OÚ Týn nad Bečvou v podhradí hradu
pro období od 1. března do 31. října včetně 21 % sazby DPHpro období od 1. listopadu do konce února včetně 21 % sazby DPH dle otevírací doby hradu Helfštýn
Celodenní:
Osobní automobil (výška do 2 m)………………………..…..100,- Kč
Motocykl………………………………………………....….....……….100,- Kč
Tranzit, karavan (výška do 3 m)…………………………..…..200,- Kč
Nákladní auto, autobus (výška nad 3 m)……………….....400,- Kč
Od 15 do 7 hodin:
Osobní automobil (výška do 2 m)……………………….….…50,- Kč
Motocykl………………………………………………….......….……...50,- Kč
Tranzit, karavan (výška do 3 m)…………………………..…..100,- Kč
Nákladní auto, autobus (výška nad 3 m)……………….....200,- Kč

Muzeu Bedřicha Smetany Týn nad Bečvou

MuzeumMuzeumMuzeum

Otevírací doba:         muzeum je v současné době uzavřeno

Informace získáte na telefonním čísle: +420 581 797 077

Bylo zřízeno v roce 2015 v zrekonstruované původní budově panského pivovaru z druhé poloviny 16. století.
Expozice zobrazuje významné události v životě i tvůrčím díle geniálního skladatele. Zvýrazňuje doby pobytu rodiny Bedřicha Smetany v Týně i v Hranicích a také  jeho trvalou stopu v tomto regionu  v 19., 20. i 21. století.

Expozice je vybavena audiovizuální technikou, umožňuje DVD projekci i pořádání vzdělávacích a výchovných koncertů pro různé věkové skupiny návštěvníků. Provozovatelem muzea je obec Týn nad Bečvou. Vstup do muzea je bezbariérový, zdarma v  průběhu turistické sezóny.

"Z Bedřicha bude buď veliký muzikant, nebo veliký darebák"

Těmito slovy profesor Josef František Smetana přesvědčil Bedřichova otce, aby mu umožnil po studiích odejít do Prahy za hudebním vzděláním. Byl to důležitý krok na skladatelově životní cestě, která ho zavedla i do Týna nad Bečvou. Kdy a proč se tak stalo, jaký byl tento geniální skladatele?

Navštivte jediné muzeum Bedřicha Smetany na Moravě a dozvíte se mnohem více! Muzeum je umístěno v domě Bedřicha Smetany v centru obce a je přístupné i osobám s omezenou pohyblivostí. Expozice je koncipovaná tak, aby se v ní nenudili velcí ani malí návštěvníci či školní výpravy.

Stravování:

Restaurace Pod Hradem Týn nad Bečvou

Provozní doba:                 pondělí:                zavřeno

                                           úterý-čtvrtek:      10:30 - 21:00 hodin
                                           pátek:                   10:30 - 22:00 hodin
                                           sobota:                 10:00 - 22:00 hodin
                                           neděle:                 10:00 - 18:00 hodin
 
Telefonní kontakt: +420 733 641 333
 

 999783_474494435999040_26014477_n.jpg1399484_474493182665832_1820105625_o.jpg
 
 

Občerstvení Šenk u Kváska

Provozní doba:              středa - neděle          dle otevírací doby hradu                   
 

Grilované speciality - (kuřata, kolena, klobásy, hermelín), topinky s masovou směsí, kotlíková kyselice, guláše, teplé a studené nápoje, nanuky ....................

  FB_IMG_1655882000953.jpgFB_IMG_1655882009773.jpg

 

Hrad Helfštýn

Do Přerova se sjelo na sto veteránů, sezonu otevřeli jízdou na hrad Helfštýn - Seznam Zprávy

Návštěvní doba:      

5.3. - 27.3.               soboty a neděle                      9 - 16 hodin

1.4. - 30.4.               denně mimo pondělí               9 - 17 hodin

1.5. - 31.8.               denně mimo pondělí               9 - 18 hodin

1.9. - 30.10.             denně mimo pondělí               9 - 17 hodin

5.11. - 27.11.           soboty a neděle                       9 - 16 hodin                         

Pět kilometrů od Lipníka nad Bečvou vévodí údolí Moravské brány zřícenina Helfštýna. Hrad vznikl koncem třináctého století na místě slovanského hradiska a byl postupně rozšiřován a později úmyslně pobořen, aby se nestal útočištěm lupičů. V osmnáctém století se začal opravovat. S hradem je dnes neodmyslitelně svázáno mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston.Hrad Helfštýn
Hrad se jmenuje podle svého zakladatele loupeživého rytíře Helfrida z Linavy. Ten se zmocnil za bezvládí po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 majetku pánů z Drahotuš a postavil na nejvyšší části hřebene nad Bečvou malý hrad. Loupežení netrvalo dlouho. Král Václav II. roku 1287 hrad po osmi dnech dobyl a loupežniky popravil a poté hrad daroval Vokovi z Kravař, neohlížeje se na právo pánů z Drahotuš.
Kolem roku 1320 se stal pánem Helfštýna Vok z Kravař. Hrad byl tehdy centrem rozsáhlého panství, k němuž patřilo i město Lipník. Za Kravařů prodělal hrad velké stavební úpravy. Ty začaly už v první polovině čtrnáctého století přestavbou na gotickou pevnost. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století se vylepšilo za Lacka z Kravař opevnění. Od roku 1434 hrad patřil Janu z Menspecku, vzdálenému příbuznému Kravařů. Skutečná vlastnická práva pánů z Kravař zůstávala v platnosti, a proto jim byl Helfštýn roku 1440 vrácen. Posledním z Kravařů na Helfštýně se stal syn Petra z Kravař - Jiří z Kravař. Ten roku 1447 prodal Helfštýn, Lipník, 27 vesnic a 4 díly dalších vsí Vokovi ze Sovince.
Hrad HelfštýnVok ze Sovince roku 1467 prodal hrad a panství Albrechtovi, Zdeňkovi a Janovi Kostkovi z Postupic a Jiříkovi z Landštejna. Kostkové se za husitské revoluce a v poděbradské epoše vyšvihli majetkem a politickým vlivem mezi nejvýznamnější šlechtické rodiny. Roku 1467 stáli na straně krále Jiřího a uherský král Matyáš se pokusil roku 1468 za tažení na Moravu dobýt Helfštýn jako opěrný bod poděbradské strany. Při obléhání byl hrad poškozen, nedochovala se však žádná zmínka o tom, že se Uhrům podařilo Helfštýn obsadit. Zdeněk Kostka padl roku 1468 a Albrecht Kostka začal kolísat ve věrnosti králi Jiřímu, až roku 1470 přešel na stranu Matyášovu a stal se důvěrníkem uherského krále.V té době už vlastnil Helfštýn sám, a vzhledem k tomu, že získal i panství přerovské a hranické, pomýšlel na vybudování většího komplexu statků na Moravě pod Matyášovou ochranou. Tento záměr se neuskutečnil a politické vztahy k uherskému královskému dvoru nakonec přinutily Albrechta Kostku prodat své statky v Pobečví Vilémovi z Pernštejna.Hrad Helfštýn
Pro Helfštýn nastala epocha další přestavby. Hrad byl rozšířen o důkladně opevněné, rozsáhlé hospodářské předhradí a dále o předhradí, které vytvářelo novou předsunutou obranu celého rozšířeného objektu. Současně bylo opevnění zdokonalováno baštami, novým systémem věží a bran. Půdorys hradu dostal protáhlý tvar a v jeho vnější podobě výrazné překrýval dokonalý opevňovací systém všechny ostatní architektonické články. Stavělo se však ještě na začátku šestnáctého století se zřetelem k vojenskému účelu. Především bylo nutné rozšířit hradní areál a předhradí, aby v něm bylo možno umístit hospodářské objekty i získat prostor pro shro¬máždění vojska, ale také uzpůsobit opevnění tak, aby odolalo dělostřelectvu.
Za Viléma z Pernštejna se stalo helfštýnské panství součástí největšího šlechtického majetku na Moravě a v Čechách. Pernštejnové neměli válečnické ambice a starali se o svá panství především z ekonomického hlediska, avšak po roce 1526, kdy Turci poprvé zaplavili Uhry a hrozili i vpády na Moravu, se Helfštýnu znovu začal přičítat velký vojenský význam a na hradě byly shromážděny zásoby zbraní k jeho obraně.
Jan z Pernštejna se potýkal s vážnými hospodářskými obtížemi a po jeho smrti roku 1548 se už rozklad rodového majetku, vyvolaný především přepínáním úvěru, nedal zastavit. Pernštejnové museli své statky rozprodávat a jednou z prvních obětí počínajícího bankrotu se stalo Helfštýnské panství, které roku 1554 koupil Půta z Ludanic. Po jeho smrti se roku 1560 ujal hradu jeho syn Václav z Ludanic, někdejší moravský zemský hejtman. Éra Ludaniců na Helfštýně však trvala jen krátce, protože Václav z Ludanic zemřel ve Vídni roku 1571 a dědičkou celého majetku se stala jeho pětiletá dcera Kateřina z Ludanic. Správy statků se ujal tehdejší moravský zemský hejtman Zachariáš z Hradce jako poručník. Tento muž se projevil jako chamtivý podvodník a obohatil se na Kateřinině dědictví tak, že nemohl zabránit skandálu a soudnímu vyšetřování. Kateřina z Ludanic byla přesto považována za bohatou dědičku, a proto byla roku 1580 provdána ve věku čtrnácti let za Petra Voka z Rožmberka. Helfštýn se stal znovu součástí velké rodové enklávy, tentokrát rožmberské. Ležel však daleko od hlavního jádra rožmberských statků v jižních Čechách a Petr Vok měl značné potíže s jeho správou a s dohledem na špatné úředníky. Po špatných zkušenostech s nesnadným hospodařením se rozhodl Helfštýn prodat. Panství s hradem koupil roku 1592 Hynek Bruntálský z Vrbna.
Hynkovi Bruntálskému a jeho synům na Helfštýně záleželo, a proto přistoupili k jeho přestavbě a ke stavbě zámku v Lipníku. Vnitřní jádro hradu přebudovali v renesanční sídlo. Hradní palác byl zbořen, stejně tak i část původního gotického opevnění a vybudován byl v letech 1597 až 1605 velkolepý renesanční palác, kontrastující s rozsáhlým systémem pozdně gotického opevnění, který jej obklopoval.
Posledním majitelem hradu a panství z rodu Bruntálských z Vrbna byl Jiří z Vrbna. Jako evangelík se roku 1619 zapojil na Moravě aktivně do stavovského povstání a po Bílé hoře byl v roce 1621 zatčen a ve vězení rok nato zemřel. Helfštýnský statek si obratem vyprosil od císaře Ferdinanda II. jako konfiskát kardinál František z Dietrichštejna.
V době povstání střežila Helfštýn vojenská posádka, ale válečné události se hradu vyhnuly. V říjnu 1621 za vpádu Jana Jiřího Krnovského na Moravu se před Helfštýnem a Lipníkem objevili vzbouření Valaši v čele s Janem Adamem z Víckova a císařská posádka jim vydala hrad bez boje. Valaši na Helfštýně hospodařili až do ledna 1622 a vyplenili jej. Po jejich odchodu byl hrad odevzdán v červnu 1622 novému majiteli, Dietrichštejnovi. Když na podzim 1626 přitáhl na Moravu s dánským vojskem generál Mansfeld, vypuklo na helfštýnském panství povstání proti vrchnosti. Mansfeld hrad nedobyl a když pominulo nebezpečí, přesunul Dietrichštejn správní aparát panství z Helfštýna do Lipníka a brzy poté se začalo Helfštýnské panství nazývat lipenským.Hrad Helfštýn
Císařská posádka na Helfštýně zůstala až do konce třicetileté války. Hrad se nepodařilo Švédům dobýt v roce 1643 ani v roce 1645. Pozdně gotická pevnost se ukázala nedobytnou. Roku 1656 bylo přikročeno k rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění hradu příliš ne¬poškodily, ale zbavily jej rázu panského sídla.
Za turecké ofenzívy roku 1663 a za Tökölyho povstání v Uhrách roku 1680 dostal hrad znovu císařskou posádku a opevnění bylo provizorně opraveno. O úpravách hradu se uvažovalo ještě za pruských válek v polovině osmnáctého století, ale po sedmileté válce se přestalo s Helfštýnem v systému obrany počítat a hrad pustnul. Zkázu urychlili ve druhé polovině osmnáctého století Dietrichštejnové demoličními pracemi. Roku 1817 byla dělostřeleckou palbou poničena část vnitřního hradu.
Helfštýn byl v devatenáctém století hojně navštěvován a už tehdy byly snahy o jeho zpřístupnění. S rekonstrukčními pracemi na hradě se začalo až roku 1911. Po druhé světové válce, v roce 1952, byl Helfštýn zařazen do kategorie státních hradů a přešel do správy ministerstva školství a až do roku 1960 spadal pod Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. Od roku 1960 až doposud je ve správě Muzea Komenského v Přerově.
Průlom v obnově hradu nastal v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se jeho správci stali manželé Bubeníčkovi. Prvním jejich počinem, který zvýšil návštěvnost, bylo umístění divokých prasat do hradního příkopu a stáda kamerunských koz a ovcí v předhradí. V roce 1974 tak už navštívilo Helfštýn 14 tisíc lidí. Od roku 1979 se v obnově hradu začala angažovat Marcela Kleckerová. Hrad ožil rytířskými souboji, dobýváním, Hefaistonem a dalšími akcemi a tak v roce 1984 přišlo do romantického areálu Helfštýna už 47 tisíc návštěvníků. V devadesátých letech pokračovala rekonstrukce hradu a návštěvnický rekord tak byl zaznamenán v roce 1996, kdy na hrad přišlo 104 tisíc lidí. V současné době je hrad přirozeným kulturním centrem regionu, kde stále probíhají rekonstrukční práce.